Zastánci setrvání Velké Británie v Evropské unii ihned od prohraného hlasování šíří společně s většinou médií poplašné zprávy o katastrofických ekonomických následcích, které Brexit přinesl a přinese. Jako důkaz započatého ekonomického chaosu a propadu britské ekonomiky slouží prý „bezprecedentní“ oslabení britské libry a pád akciových trhů. Tato záměrně vyvolávaná panika nemá ale žádné opodstatnění, není popisem reality a rovněž nevypovídá o ekonomických souvislostech Brexitu či skutečném stavu britské ekonomiky vůbec nic.

Obchodování na akciových a devizových trzích se obecně vyznačuje vysokou volatilitou, značkou mírou spekulací, iracionálního chování a stádního jednání (ekonomie často v této souvislosti hovoří o tom, že se akcie či kurzy obvykle chovají zcela náhodně, neboli jdou náhodnou procházkou „random walk“). Často se stane, že se trh rozkolísá zcela iracionálně. Současnost se svojí uvolněnou měnovou politikou a obrovským množství volných prostředků tyto výkyvy ve finančním světě spíše podporuje.

Pád libry

Měnový kurz v dlouhém období sice vyjadřuje konkurenceschopnost dané země, resp. relativní úroveň produktivity, avšak v krátkém období se od své rovnovážné úrovně může z řady důvodů odchylovat – v důsledku kapitálových toků, rozdílné rizikové prémie, nebo čistě díky přílivu či odlivu krátkodobého spekulativního kapitálu. Na vývoji aktuálního kurzu britské libry po Brexitu se projevují všechny tyto krátkodobé vlivy.

Před referendem dne 23. 6. byl kurz libry vůči euru 1,31 GBP/EUR, po týdnu (30. 6.) se pohybuje kolem hodnoty 1,21, což představuje oslabení kolem 7,5 %. Je to relativně velký krátkodobý výkyv, svým rozsahem nicméně není zcela mimořádný. Například loni v létě mezi 18. a 24. srpnem oslabila britská libra bez povšimnutí o 4,5 % (z 1,42 na 1,35 GBP/EUR). Dnešní kurz libry vůči euru je navíc vyšší, neboli libra je silnější, než byla v první polovině roku 2014 a než byla po celý rok 2013, a je podstatně silnější než v době vrcholící euroamerické krize v roce 2008 (na konci roku dosahoval kurz jen 1,04 GBP/EUR).

Britská měna byla pod tlakem na oslabování již dávno před hlasováním a nebylo to jen kvůli odhadům, které více či méně favorizovaly přívržence Brexitu. Britská libra oslabuje kontinuálně od listopadu 2015 (kdy byl kurz kolem 1,42 GBP/EUR). Jedním z hlavních důvodů tohoto trendu je výrazný, více než pětiprocentní deficit běžného účtu platební bilance. Nižší exporty než importy totiž vyvolávají tlak na oslabení domácího měnového kurzu a obecně zvyšují citlivost na tok investic do země.

Oslabení libry po oznámení výsledku referenda nebylo rovněž navzdory médiím nikterak překvapivé. Většina finančních institucí přepokládala v reakci na potenciální Brexit oslabení kurzu, a narůstající proměnlivost kurzu libry v období před referendem naznačovala, že na výsledek (ať už pro či proti vystoupení z EU) bude relativně silná reakce trhu a kurzový výkyv bude díky spekulacím s librou výrazný.

Akciové trhy

Obdobné závěry platí i pro vývoj na akciových trzích. Jak je patrné z dat o dlouhodobém vývoji britského akciového indexu FTSE 100, který zahrnuje stovku britských společností s nejvyšší tržní kapitalizací, „brexitový výkyv“ není nijak dramatický. Zatímco v časovém horizontu pěti posledních dní vypadá páteční či pondělní pokles indexu o 3,15 % respektive 2,55 % významně, s delším časovým horizontem význam tohoto výkyvu klesá. A není potřeba volit ani dlouhé časové řady. Ke v podstatě totožnému propadu došlo mezi 8. a 14. červnem, když index souhrnně klesl o 5,9 %, aniž by tato událost vzbudila jakýkoli mediální ohlas, nepočítáme-li burzovní zpravodajství. V perspektivě jednotlivých izolovaných růstů a poklesů indexu z posledních pěti let pak brexitový pokles indexu působí jen jako nepatrná, téměř neznatelná vlnka. 

S tím, jak začnou politické reprezentace dávat čtvrtečnímu hlasování Britů o vystoupení z EU reálný obsah a začnou dohadovat podmínky dalšího vzájemného soužití a fungování EU a Velké Británie, se trhy uklidní a navrátí se k dlouhodobým trendům, okolo nichž kmitají. Ostatně již ve středu uzavíral jmenovaný index FTSE na vyšší hodnotě (6360,1 bodů), než na té, ve které uzavřel obchodování v den hlasování ve čtvrtek 23. 6. (6338,1 bodů), tedy před brexitovým propadem. Neboli, ani na akciových trzích se kvůli Brexitu nic nestalo.

Bránit obchodu by bylo chybou

Žádná katastrofa nehrozí ani v oblasti vzájemného obchodu. Brexit nezaznamená automaticky destrukci obchodních vztahů mezi Británií a EU, potažmo Británií a ČR. Obchodní vztahy mohou narušovat jen překážky, které vytvářejí politické reprezentace. Jedině snaha bruselských elit potrestat Brity za jejich rozhodnutí a zbylým členům Unie varovně ukázat, jaké důsledky by měl jejich případný odchod po vzoru Británie na společný obchod, mohou vést ke skutečným ekonomickým následkům. Do Bruselu či Berlína je tak třeba připomenout velkého Skota (!) Adama Smitha a jeho dílo Bohatství národů. V ekonomii není asi jiné téma, na kterém by byla větší shoda, než je prospěšnost mezinárodního obchodu. Ten není hrou s nulovým součtem. Mezinárodní obchod prospívá všem zúčastněným zemím a jakékoli překážky v zahraničním obchodě mají negativní dopady na obě zúčastněné strany. Bránit Britům účastnit či znesnadňovat vstup na unijní trh by tak nepoškodil jen je, ale i zbytek EU.

Martin Slaný a Filip Šebesta, 30. června 2016.