21/12/2016
Analytické komentáře
Marek Loužek: Vzhůru do světa hojnosti
Analytický komentář IVK č. 36


Mluví se o krizích a válkách, ale lidé se mají lépe než kdykoli jindy. I africký bojovník se může chytrým telefonem připojit na internet. Abychom mohli i nadále prosperovat, musíme mít vize a nesmíme se být riskovat neúspěch.

Díky přirozenému lidskému strachu do sebe neustále vstřebáváme proroctví o blížících se pohromách. Výsledkem je obyvatelstvo přesvědčené, že konec světa se blíží a že se s tím vůbec nedá nic dělat. Přesto se nabízí jiný, nekonvenční pohled.

Dvacáté století bylo svědkem některých tragédií – válek, epidemií, přírodních katastrof. Navzdory těmto pohromám však klesla dětská úmrtnost o 90 %, úmrtnost rodiček o 90 % a délka lidského života se prodloužila o 100 %. Západní země v uplynulých dvou dekádách zažily hospodářské vzestupy a pády, přesto zde mají i nejchudší lidé telefon, televizi a splachovací záchod – luxus, který si přelomu 19. a 20. století nedokázali představit ani ti nejbohatší.

Nejúžasnějším nástrojem, který máme ke zdolání velkých výzev k dispozici, je lidská inteligence, pokud má k dispozici svobodné a motivující prostředí. Komunikační a informační revoluce se rychle šíří po celé planetě. Během pár let získají přístup k internetu další tři miliardy lidí, kteří se připojí ke globálnímu sdílení idejí a budou přispívat k rozvoji ekonomiky. Jejich ideje vyústí v nové objevy, produkty a vynálezy.

Zázračné technologie

Jak argumentují americký podnikatel Peter H. Diamandis a novinář Steven Kotler v knize „Hojnost: budoucnost je lepší, než si myslíte“ (Dokořán, 2013), lidstvo nyní vstupuje do období mohutné transformace, v níž má technologie potenciál citelně zvýšit životní úroveň každého člověka na této planetě. Během jedné generace dokážeme zajistit zboží a služby, které dříve byly vyhrazeny jen několika málo bohatým, komukoli, kdo je bude potřebovat, nebo si je přát. Hojnost pro všechny máme na dosah.

Africký válečník s mobilním telefonem má dnes lepší možnosti telefonického spojení, než měl před pětadvaceti lety prezident Spojených států. Pokud vlastní chytrý telefon, přes který se připojí na Google, má lepší přístup k informacím, než jakým disponoval americký prezident před patnácti lety. Většina lidí na Zemi využívá okamžitého, levného komunikačního spojení a toku informací. Žijeme ve světě informační a komunikační hojnosti.

Dnes má 99 % procent obyvatel USA, kteří žijí pod hranicí chudoby, elektřinu, vodu, splachovací záchod a ledničku, 95 % má televizi, 88 % telefon, 71 % automobil a 70 % klimatizaci. Tyto výdobytky už nepůsobí revolučně, ale před sto lety takový Henry Ford, který patřil k nejbohatším lidem na planetě, se mohl těšit z několika těchto výdobytků. Dnes má paradoxně více lidí přístup k mobilnímu telefonu než k toaletě.

Diamandis a Kotler upozorňují na fascinující rozvoj technologií. Moorův zákon říká, že počet tranzistorů v nějakém integrovaném obvodu se každých osmnáct měsíců zdvojnásobuje, což v zásadě znamená, že počítače se každých osmnáct měsíců stávají dvakrát rychlejší, ačkoli jejich cena zůstává stejná. Neuvěřitelný nárůst výkonnosti počítačů, rychlosti, s níž zpracovávají data, objemu paměti spolu se současným poklesem jejich ceny a zmenšováním jejich velikosti ukazuje, jak vypadá exponenciální změna v praxi.

Např. počítač Osborne Executive Portable, když se v roce 1982 dostal na trh, představoval naprostou špičku. Tento zázrak své doby vážil přes devět kilogramů a stál více než 2500 dolarů. Když jej porovnáme s prvním iPhonem uvedeným na trh v roce 2007, který vážil stokrát méně a přitom stál desetkrát méně, přestože se mohl pochlubit stopadesátkrát vyšší rychlostí zpracování dat a stotisíckrát větší pamětí. Kvůli exponenciálnímu rozvoji technologií bude pokrok lidstva pokračovat rychlostí, jakou jsme nikdy předtím nezažili.

Čtyři miliardy lidí z nejnižšího patra hospodářské pyramidy se brzy promění v obrovský trh schopný růstu. Pokud přestaneme považovat chudé za oběti nebo břemeno a začneme je uznávat jako houževnaté a tvořivé podnikatele a spotřebitele, otevře se svět nových příležitostí. Vytvoření globální dopravní sítě znamenalo první krok na této cestě, ale je to kombinace internetu, mikrofinancí a bezdrátových komunikačních technologií, které mění nejchudší z chudých v nezanedbatelnou tržní sílu.

Exponenciální svět

Překonávat psychologické bariéry – cynismus, pesimismus a všechny další rozpory současného myšlení – které brání mnohým z nás uvěřit v možnost hojnosti, je důležité. Lidské myšlení je postaveno tak, aby z nás udělalo lokální optimisty a globální pesimisty. Ačkoli je epidemie strachu široce rozšířená, nic nemůže být vzdálenější pravdě.

Tisíce let člověk žil ve světě, který byl lokální a lineární. Dnes je globální a exponenciální. Týdenní obsah The New York Times přináší dnes více informací, než mohl průměrný člověk v 17. století zaznamenat za celý život. Hojnost je globální vize, jejíž osou je exponenciální změna, ale náš mozek uvažující lokálně a lineárně, je slepý k této možnosti, k příležitostem, které může nabízet, i k rychlosti, s jakou může přijít.

Pokrok doprovází kumulativní inovace společně se specializací a směnou. Valná část naší životní úrovně se dnes odvozuje nikoli od naší schopnosti vyrábět levněji a výkonněji statky z roku 1800, ale od naší schopnosti vyrábět celou řadu nových komodit, z nichž některé naplňují lépe naše potřeby než ty, které jsme měli v roce 1800 a z nichž některé uspokojují potřeby, které byly v roce 1800 nepředstavitelné.

Nejcennější komoditou jsou informace. Nastupující věk domácích inovátorů, stoupající význam tvořivosti a tržní síla miliardy nejchudších posilují exponenciálně se rozvíjející technologie. Nová technologie vytváří více příležitostí ke specializaci, která zase prohlubuje dělbu práce, jež vede k větším schopnostem, díky nimž vznikne zase nová technologie, která nastartuje celý proces znovu. Tento proces se v průběhu evoluce neustále opakuje.

Zdrojem inovací je zvídavost. Další motivací je touha získat bohatství, včetně spekulativních investic, která vede k efektivní alokaci zdrojů. Spekulanti obvykle investují do deseti nápadů a očekávají, že devět z nich nakonec nevynese nic, ale desátý bude znamenat velkou výhru. Dalším motivačním prvkem je touha něčeho dosáhnout, potřeba, aby náš život měl význam, přání změnit svět. V lidské povaze je soutěžit. Náš mozek nás vede k tomu, abychom si dávali velké cíle.

Přijít s velkou myšlenkou podle Diamandise a Kotlera představuje velké riziko. Vždy se najdou pochybovači. Princip předběžné opatrnosti by vedl k tomu, že nikdo nepodnikne raději nic. Cesta k hojnosti vyžaduje významné inovace a k těm lze dojít jen tehdy, bude-li existovat velká tolerance k riskování, neúspěchu a k nápadům, jež budou většině lidí připadat jako holý nesmysl. Neúspěch je motorem inovací. K neúspěchu by se mělo přistupovat tak, že je ho třeba využít jako požehnání a nikoli prokletí.

Pravým příslibem hojnosti je vytvoření světa příležitostí, kde bude každý trávit dny naplňováním snů, ne bojem a protloukáním se. Před vynálezem kola byla nepředstavitelná existence vozíku, kočáru, automobilu, trakaře či kolečkových bruslí. Jakmile však k vynálezu kola došlo, začaly být tyto nově otevřené cesty zřejmé. Tam, kde je vize, lidé prosperují. Nemožné se stává možným a hojnost pro všechny se stává vizí toho, co přijde. Podmínkou je zajištění prostoru lidské svobody.

Marek Loužek, publikováno v MF Dnes dne 3. prosince 2016.


59
Václav Klaus: Myšlenky
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

58
Podtrženo – Výpisky z četby let 1970-2020
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

57
Free Society Fatally Endangered
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku