04/04/2016
Analytické komentáře
Hana Lipovská: Houellebecqovo Podvolení pohledem statistik
Analytický komentář IVK č. 21


Dystopický román Podvolení francouzského autora Michela Houellebecqa je zasazen do Francie roku 2022, ve které je zvolen prezidentem kandidát strany Muslimská jednota. Tak, jako se v Orwellově 1984 lidé podvolili heslu Angsocu „Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla“, u Houellebecqa se – z lhostejnosti, strachu i prospěchářství – dobrovolně podvolují plíživým změnám nového režimu. Jistě nemá smysl chápat varovný román doslovně a přepočítávat hlasy pro fiktivního lídra fiktivní Muslimské jednoty.  Legitimní otázkou však je, zda se v Evropě blízké budoucnosti může úspěšně etablovat muslimská strana tak, jako se v uplynulém století etablovaly politické strany křesťanské.

Evropské státy a jejich hodnoty, etika i hospodářství mají kořeny ve třech proudech křesťanství – katolicismu, protestantství a pravoslaví. Po většinu novodobých dějin bylo jedno z těchto náboženství hlavní a další představovalo nejsilnější menšinové vyznání. V západoevropských státech 21. století však tento model fungovat přestává. Podle dostupných statistických údajů Ministerstva zahraničních věcí ČR i jednotlivých národních statistických úřadů se druhým nejvýznamnějším vyznáním Evropy postupně stává islám

Nejpočetnější belgická náboženská menšina čítá zhruba 400–500 tisíc muslimských věřících, kteří představují 4 % belgické populace. Podle statistik MZV v Belgii zároveň funguje 280 mešit a modliteben. K judaismu se oproti tomu v Belgii hlásí pouze 35 000 obyvatel (0,3 % populace), kterým slouží jen 45 synagog.

Také v sousedním Nizozemí se k islámu hlásí 5 % obyvatel, z toho přibližně 40 % patří ke druhé generaci muslimů. Ve věkové kohortě 18–25 let vyznává islám více než 8 % obyvatel.

Druhým největším vyznáním po římskokatolickém je islám také v Houellebecqově Francii. Jakkoli francouzský statistický úřad nesmí shromažďovat data týkající se církví a vyznání, podle kvalifikovaných odhadů Brooking Institutu se k islámu hlásí kolem 10 % Francouzů. V Paříži ovšem muslimové tvoří 10–15 % populace, v Marseille 25 % a v Lille dokonce 50 %. Polovina francouzských muslimů je přitom mladší 24 let.

Islámská náboženská komunita v Německu tvoří podle posledních dostupných údajů 5 % populace, téměř 40 % Němců se přitom podle průzkumů vyjádřilo pro zrovnoprávnění islámu s křesťanstvím (MZV ČR). Rakouský statistický úřad uvádí data pouze do roku 2012, podle těchto statistik se však podíl rakouských muslimů zvýšil z 0,3 % populace v roce 1971 na 6,9 % v roce 2012. V samotné Vídni podle těchto statistik žije 12,5 % muslimů.

Mezi skandinávskými státy je islámské vyznání nejméně zastoupeno ve Finsku (ačkoli 12 000 muslimů stále představuje nejsilnější náboženskou menšinu před judaismem, k němuž se hlásí pouze 1 100 Finů). Oproti tomu Norsko zažilo mezi roky 2011 a 2015 nárůst islámu o třetinu. Ve stejné době počet norských židů poklesl o necelých 9 %, takže dnes představují muslimové téměř 25 % všech norských věřících. To činí islám druhým nejsilnějším vyznáním po křesťanství, ke kterému se hlásí 53 % věřících.[1] Obdobně jako ve Francii, ani ve Švédsku nejsou náboženské statistiky kvůli ochraně osobních údajů sledovány. Ministerstvo zahraničních věcí proto uvádí starší data, podle kterých byl islám se 7 % věřících druhým nejsilnějším švédským náboženstvím.

Vzhledem ke značným rozdílům mezi jednotlivými větvemi islámu nelze mechanicky předpokládat, že by dnes ve Francii mohla vzniknout homogenní islámská politická strana podobná Houellebecqově „Muslimské jednotně“, která by mohla počítat s 10 % volebních hlasů. Jakkoli se oficiální statistiky o zastoupení jednotlivých vyznání značně rozcházejí, všechny svorně ukazují, že islám v poslední dekádě není jen poněkud exotickým orientálním náboženstvím. Již dnes v západní Evropě tvoří jeho věřící nejpočetnější náboženskou menšinu.

Graf 1: Nárůst podílu muslimů na populaci západoevropských států v letech 1950–2015

 

[1] Tato data se týkají pouze konfese, nikoli podílu na celkové norské populaci.

Datové zdroje:

Harrison, V. S.: Religion statistics.

Houssain Kettani: Muslim Population in Europe 1950-2020. International Journal of Environmental Science and Development

Iqbal, J.: Muslim population in France: http://www.bbc.com/news/the-reporters-30835554

Ministerstvo zahraničních věcí ČR: http://www.mzv.cz

Statistik Austria: http://www.statistik.at/web_de/statistiken/menschen_und_gesellschaft/bevoelkerung/volkszaehlungen_registerzaehlungen_abgestimmte_erwerbsstatistik/bevoelkerung_nach_demographischen_merkmalen/022885.html

Statistics Netherlands: http://www.cbs.nl/en-GB/menu/themas/bevolking/publicaties/artikelen/archief/2002/2002-1081-wm.htm

Statistics Norway: http://www.ssb.no/en/kultur-og-fritid/statistikker/trosamf

Statistics Sweden: http://www.scb.se/en_/Finding-statistics/Statistics-by-subject-area/Population/Population-composition/Population-statistics/

Hana Lipovská, 4. dubna 2016.