V pátek zveřejnil ČSÚ velmi pozitivní data o nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti nadále klesá, v březnu klesla na 4,1 % (loni v březnu byla 5,7 %), což je v rámci EU vůbec nejnižší hodnota. Unijní průměr byl 8,8 %, eurozóna 10,2 %, nejhůře je na tom Řecko s 24,4 %. Relativně nízká je u nás i míra nezaměstnanosti mladých (do 25 let) – 9,8 %, unijní průměr 19,1 %, nejhůře opět Řecko s neuvěřitelnými 52 %! Tato zajisté pozitivní data je však třeba brát obezřetně a v kontextu celkové situace na českém trhu práce. Ten narazil na své možnosti a pro firmy se stává hlavní překážkou jejich rozvoje. Náš trh práce nadále trpí nemalými strukturálními potížemi:

- Dlouhodobě nezaměstnaní (déle než 1 rok) tvoří stále téměř polovinu nezaměstnaných (48,6 %);

- Počet nezaměstnaných v březnu odhaduje ČSÚ na 216 tisíc, zatímco úřady práce evidují přes 440 tisíc nezaměstnaných. To naznačuje značný rozsah zneužívání podpor v nezaměstnanosti a práci načerno;

- Data dokládají nízkou mobilitu práce. Nadále nalezneme vedle sebe ležící okresy mírou nezaměstnanosti se výrazně lišící (zejména sever Čech, sever a jih Moravy);

- Velmi nízký zůstává podíl zkrácených pracovních úvazků, což dokládá obtížnost najímání mimo hlavní pracovní poměr;

- Roste strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou práce (zejména u technických oborů);

- Zvyšující se minimální mzda vytváří bariéry pro zaměstnávání nejméně kvalifikovaných osob;

- A v neposlední řadě data „vylepšuje“ vláda, která navyšuje počty svých úředníků.

Trh práce potřebuje zásadní reformy, růstu navzdory. Ekonomický boom je pro ně tou správnou chvílí. Socialistická vláda se ale veze na hospodářském růstu a trh práce předá s ještě většími strukturálními potížemi, než jej přebrala.

Martin Slaný