Předmluva

Téma tzv. veřejnoprávních médií, tj. České televize a Českého rozhlasu, a jejich úlohy, fungování, financování a budoucnosti patří k evergreenům české politické debaty.

Není to téma pouze teoretické, ale skrývá v sobě významný praktický politický náboj, který se poprvé masivně prezentoval již před více než čtvrtstoletím v tzv. televizní krizi, která v závěru roku 2000 otřásla českou politikou. A brizantnost této materii zůstala i nyní, jak o tom svědčí pokusy různých aktivistických spolků, opozice i části zaměstnanců těchto mediálních institucí vyvolat kolem otázky jejich financování znovu zásadní politický střet s vládou a vtáhnout do něho veřejnost.

Financování samotné, jehož způsob se současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení změnit, je pouze rozbuškou sporu o samotný význam, smysl, roli a její naplňování ze strany těchto tzv. médií veřejné služby, jak se jim také říká. Vyhrocenost současné debaty způsobil dlouhodobý charakter jejich fungování a jisté opouzdření, které jim umožnila revolta v době tzv. televizní krize, a nechuť či obavy politiků se v následujících letech touto potenciálně ožehavou tematikou vážněji zabývat.

S postupujícím názorovým a politickým rozdělením společnosti začal narůstající počet občanů mít pocit nespokojenosti s tím, jak se média veřejné služby se svou rolí vyrovnávají. Tato část veřejnosti má pocit, že veřejnoprávní média opustila princip politické nestrannosti a fungují tendenčně a aktivisticky. Druhá strana barikády je naopak vnímá jako svého zásadního spojence a za nedotknutelnost současných poměrů je připravena vyvolávat nepokoje. V tomto ryku však zanikají podstatnější systémové otázky, zda vůbec či jakou úlohu mají veřejnoprávní média plnit v éře totální informační plurality a prudkého rozmachu informačních technologií.

IVK jakožto think-tank zabývající se veřejnou politikou věnuje této problematice trvalou pozornost a spolupracuje při tom s dalšími předními odborníky v této oblasti mimo své řady. Newsletter Plus, který máte před sebou, přináší texty lidí, kteří se dlouhodobě médii veřejné služby zabývají nejen jako teoretici, ale většina z nich má dlouholeté zkušenosti s působením v mediálních radách, které tuto oblast zastřešují a řídí.

Newsletter začíná podstatným textem jednoho ze zakladatelů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, prvního vedoucího jejího úřadu a poté dlouholetého člena této rady Ladislava Jakla, který neuplývá na povrchu současného střetu o financování, ale klade řadu zásadních otázek, bez jejichž zodpovězení nám podstata problému uniká. Následují texty současného člena této rady Vadima Petrova, mediálního odborníka a rovněž emeritního člena této rady Petra Žantovského a konečně pohled bývalého europoslance a člena správní rady IVK Ivo Strejčka.

Jsme přesvědčeni, že se čtenáři tímto Newsletterem Plus dostávají do rukou texty, které mohou přispět k orientaci v závažném politickém tématu dneška. Taková orientace je potřebná už proto, že téma médií je samotnými médii manipulováno až k naprosté nepřehlednosti.

Jiří Weigl, 8. 6. 2026 

Newsletter Plus 6/2026 si můžete přečíst zde: https://www.institutvk.cz/files/newslettery/170.pdf?rand=720