1. Pane prezidente, ve Vašem příspěvku ke knize „Merkels Werk – Unser Untergang“ hodnotíte éru Angely Merkelové z vnější perspektivy. Které z jejích politických rozhodnutí považujete za to, jež mělo nejzásadnější dopad na Evropu jako celek?

Angela Merkelová posunula politiku CDU viditelně doleva. Často jsem se jí ptal: „Proč máte v Německu dvě sociálně demokratické strany?“ Předstírala, že nerozumí. Tak jsem dodal: „Jedna je standardní SPD a druhá je transformovaná CDU.“ Zdůrazňuji právě toto, protože to považuji za její zásadní a trvalý přínos k německé politice. Pokud se ptáte na konkrétní politická rozhodnutí, jsou alespoň dvě: zrušení jaderné energie a „wir schaffen das“. Obě změnila nejen Německo, ale i Evropu.

2. Tvrdil jste, že masová migrace není pouze spontánní jev, ale že je také formována politickými rozhodnutími. Podíváme-li se zpět s odstupem deseti let po „Wir schaffen das“, změnil se nějak zásadně evropský přístup k této otázce?

Rozhodně nepovažuji masovou migraci za spontánní jev. Dokonce mne překvapuje Vaše použití příslovce „také“, protože to klade roli domácích politiků a politiky na vedlejší kolej. Masová migrace do Evropy není spontánní jev. Nezačíná na straně nabídky (abych použil ekonomickou terminologii), byla způsobena poptávkou po migrantech, je tedy na straně poptávky. Dokonce i dnes politici ve Vaší zemi – a k mému velkému politování i v naší zemi – hovoří o nutnosti mít cizí pracovníky, ve vaší terminologii Gastarbeiter. Ne, nepotřebujeme je. Jen nechceme dělat různé práce sami. A můžeme si to dovolit, protože máme velmi štědrý sociální systém. V tomto ohledu je hlavním zlem náš už ne sociální, ale socialistický, ne-li komunistický sociální systém.

3. Jako ekonom, který vedl přechod České republiky na tržní ekonomiku, jak hodnotíte ekonomický vývoj Německa během let Merkelové a jeho roli v Evropě dnes?

Začínal jsem svou politickou kariéru sloganem „trhy bez přívlastků“. V té době to bylo míněno jako polemika s německou soziale Marktwirtschaft. Němci a Rakušané byli překvapeni a nelíbilo se jim to. Adjektivum sociální dnes však nestačí a pravděpodobně už ani není dominantní. Musíme k tomu přidat slovo zelený, protože právě to zásadně znehodnocuje a diskredituje trh. Souhlasím s Vaším obratem „léta Merkelové“. Nebyla to Merkelová, ale léta Merkelové. Myslím, že ona „pouze“ vyjadřovala dominantní německý způsob myšlení té doby. Ona ho nevymyslela. Není jeho autorkou.

4. Srovnával jste určité prvky v Evropské unii se strukturami pozdní sovětské éry. Jaké paralely vidíte a kde považujete srovnání za nejrelevantnější?

Nezlehčuji a nepřeháním skutečnost mnoha strukturálních podob EU s komunistickými institucemi, ale podobnosti existují. Patří mezi ně oslabování (ještě ne eliminace) politických stran, znevažování parlamentu a parlamentního politického pluralismu, centrálně administrovaná ekonomika v EU (v duchu Waltera Euckena), která je velmi blízká centrálně plánované ekonomice komunismu, protože i tehdy byla ekonomika spíše řízená než plánovaná. Patří sem i nadvláda politiky nad ekonomikou atd., atd. Chcete po mně svými otázkami, abych o tom napsal knihu, aniž byste navrhovali její vydání ve Vašem nakladatelství? ????

5. Po zkušenosti s cenzurou za komunismu, jak hodnotíte stav veřejného diskursu v Evropě dnes, zejména pokud jde o hranice přijatelného názoru?

Komunismus nebyl fixní, neměnný systém. Sovětský komunismus ve 30. letech (nebo v Československu v 50. letech) byl odlišný od systému v pozdních letech komunismu. Dnešní evropské metody a stupeň cenzury nesrovnávám se sovětskými 30. lety, ale srovnávám současnou evropskou cenzuru a situaci v naší zemi v 80. letech. Možnost ztráty práce nebo vyobcování z Vašeho sociálního prostředí či z Vašeho sousedství je velmi podobná. Nutnost říci dítěti, že nemá určité věci říkat ve škole, není podobná, ale identická.

Opravdu se ptáte na můj příspěvek, ne na příspěvek Merkelové? Pokud na můj, není snadné odpovědět. Jako ekonom jsem frustrovaný z Energiewende Angely Merkelové a z jejího zamilování se do zelené ideologie. Jako politik a občan se nemohu smířit s ideologií „wir schaffen das“. Byl to důkaz jejího přijetí multikulturalismu, který Evropu, Německo i mou Českou republiku ničí.