Editorial

Základní myšlenka únorového Newsletteru je obsažena v titulku úvodníku Václava Klause: Jde někomu ještě o tuto zemi? Věrně vystihuje pocit nespočtu lidí u nás, ale stejně tak i v dalších zemích Západu. V mnoha variacích je diskutována a rozvíjena snad na všech úrovních západní společnosti: Komu jde skutečně o naši zem? Proč se tolik politiků a médií, nemluvě o zpolitizovaných aktivistech, odcizilo přirozeným, niterným touhám většiny? Kdo dokáže vnášet do politiky hluboká přání většiny lidí, nikoli jen vypjaté ideologie nejhlasitější hrstky? Na pozadí těchto otázek (jakkoli přímo nevyslovených) se také odvíjejí další texty Jiřího Weigla, Ivo Strejčka i Roberta Kotziana.

Nad nimi se vznášejí ještě jiné podstatné otázky, jež vyplývají z těch předchozích: Proč po tak tragických zkušenostech s nesvobodnými, totalitními režimy v minulém století znovu zabředáme do další vyhrocené ideologie? Nedokážeme poznat dotírající nesvobodu, ani když na její znaky narážíme denně? Jsme snad opravdu nepoučitelní? Budeme tak donuceni opakovat tragické zkušenosti minulých generací, jen zahalené do hávu jiných barev?

Negativní následky tažení progresivismu (a s ním spojených mnohých módních „nauk“) vidí každý, kdo sám sebe neoslepil, neohlušil. Nyní nám tedy zbývá konečně odpovědně přemýšlet, co s tím a jak z toho ven. Inspirací k takovému přemýšlení budiž texty ve druhém letošním Newsletteru.

Ladislav Henek  

Newsletter 2/2026 si můžete stáhnout a přečíst zde: 166.pdf