Editorial

První letošní číslo Newsletteru IVK se tematicky soustřeďuje na probíhající geopolitické posuny a jejich důsledky pro Evropu i Českou republiku. Václav Klaus ve svém vystoupení z vídeňského kongresu analyzuje konec americké hegemonie a přechod ke světu soupeřících mocenských bloků. Varuje před ideologickou politikou Evropské unie, kterou označuje za umělý a demokraticky problematický konstrukt, oslabující svobodu i ekonomickou výkonnost Evropy.

Jiří Weigl se tématu geopolitiky věnuje ve dvou textech. V textu „Německé výročí v závoji nejistot“ připomíná 155 let od sjednocení Německa a sleduje dlouhé linie jeho mocenského působení až k dnešní ideologické krizi. V eseji o „iluzi bezpečnostních garancí“ pak otevřeně konstatuje, že Západ Ukrajině žádné skutečné bezpečnostní záruky poskytnout nechce ani nemůže.

Ladislav Jakl se vrací k Venezuele svým starším textem „Proč zrovna Venezuela?“, v němž upozorňuje na selektivní mediální pozornost a připomíná, že „mediálním tématem se nestane země, kde lidé nejvíc trpí, ale ta, kde má někdo mocný zájem“. Ve svém druhém komentáři vykračuje mimo zahraničně politická témata a bilancuje 35 let od startu transformace a připomíná význam privatizace, cenové liberalizace a vlastnictví pro svobodu každodenního života.

Ladislav Henek se ostře vymezuje vůči dnešnímu Německu a klade otázku, zda pouhá lítost kancléře Merze (nad odklonem od jádra) může nahradit odpovědnost za Green Deal, omezování svobody slova, woke ideologii, multikulturalismus a nové válečné ambice.

Ivo Strejček se v textu „Kvadratura grónského kruhu a český zájem“ zabývá americkým tlakem na získání Grónska, jeho dopady na NATO a evropskou bezpečnost a pokládá zásadní otázku, jak má v této situaci hájit své zájmy Česká republika.

Filip Šebesta