Editorial
Neklidné léto se pomalu chýlí ke konci. V Evropě bylo poznamenáno mimo jiného řadou vražedných útoků nepůvodního obyvatelstva prozatím ještě stále „jen“ na západ od hranic střední Evropy. Představitelům hnutí STAN ministru Vítu Rakušanovi a poslankyni Nerudové jsou lidmi na sítích při této příležitosti vždy připomínány jejich dřívější výroky o tom, že zde žádní migranti nejsou (Nerudová) a že se nic neděje (Rakušan). Některé politické strany kritické vůči migraci zase upozorňují na vážný migrační problém pro „pohodářskou“ českou společnost poněkud přepjatými vizuály (zkrvavený černoch s nožem). Patrně v domnění, že tím letargickou veřejnost probudí k odporu.
Ukazuje se, že je to zcela kontraproduktivní. I přesto že vizuály etnicitou zobrazovaného pachatele odpovídají statistikám o kriminálních činech. Jediné, čeho bylo tímto dryáčnictvím dosaženo, bylo vzedmutí iracionální debaty o rasismu, která odvedla pozornost od skutečné podstaty problému. Zastáncům migrace to jen umožnilo vyhnout se polemice o neoddiskutovatelných charakteristikách migrace vycházejících ze suchých statistik a dat, na něž nemají příznivci migrace co říci. Například, že v sousední spolkové republice lidé bez německého pasu tvoří 14 procent populace ale páchají 41 procent deliktů. Jednu datovou sadu tohoto typu prezentuje i graf měsíce.
V červenci nás po vážné nemoci opustil blízký přítel Institutu Václava Klause pan profesor Karel Dyba, s jeho texty se mohli čtenáři setkávat i na těchto stránkách. V nekrologu na něj vzpomíná jeho dlouholetý kolega prezident Václav Klaus.
Přečíst si můžete také polemický komentář o zahajovacím ceremoniálu letošní olympiády, text Jiřího Weigla o situaci na Blízkém východě, esej o českém jazyce od Ivo Strejčka, zamyšlení Stanislavy Janáčkové o „cestě do chudoby“ nebo text naší mladé kolegyně Marty Krumphanzlové, v němž se věnuje soudobé vlně kulturního barbarství a vandalismu.
Filip Šebesta
