Vláda se rozhodla zatím nepředložit do Parlamentu zákon o zavedení korespondenčního hlasování z ciziny s tím, že schválení úsporného balíčku má přednost a dvě kontroverzní témata na programu Sněmovny současně by hrozila jejím totálním zablokováním. Do Evropského parlamentu se tedy bude volit napřesrok ještě postaru a vládní koalice se pokusí korespondenční volbu na sílu proválcovat někdy později do konce volebního období.

Podmínkou přežití demokracie je důvěra voličů a občanů v její pravidla a procedury. Jakékoliv oslabování a znejišťování této důvěry ohrožuje politický systém, politickou a společenskou stabilitu země a má dlouhodobé negativní důsledky. Účelová manipulace s volebním systémem a jeho procedurami, kterou zavedení korespondenčního hlasování znamená, se nám vymstí.

Je s podivem, že vláda, v jejímž čele stojí profesor politologie, trvá na popření dvou základních principů demokratických voleb – jejich přímosti a tajnosti. Obě dvě totiž korespondenční volba popírá. Můžeme si jednak zjistit jméno voliče, který hlas údajně zaslal, ale při tom nevíme, zda o své volbě skutečně rozhodl svobodně on. To otevírá obrovský prostor k podvodům a volební manipulaci.

Stačí se podívat na USA po posledních volbách, abychom viděli, do jaké vnitropolitické krize korespondenční volba tuto velmoc přivedla. O zmanipulování posledních prezidentských voleb je přesvědčena i významná část tamější politické elity a tento spor o legitimitu voleb nesmírně vyhrotil antagonismy v americké společnosti a zasadil tak těžkou ránu obdivované americké demokracii. Nemůžou obstát námitky, že v americkém případě šlo o korespondenční hlasování vnitrostátní, zatímco u nás se navrhuje korespondenční hlasování pro voliče ze zahraničí. Princip je stejný. Dobře víme, jak těsné bývají u nás volební výsledky. Zastánci korespondenční volby odhadují, že by přinesla cca 200 000 hlasů z cca 600 000 oprávněných voličů pobývajících v cizině. To představuje podle odhadů cca 4% hlasů. To může rozhodovat volby.

Představa, že po zavedení korespondenčního hlasování se v den voleb nedozvíme tak jako dosud jejich výsledek, ale po jednom či více týdnech dorazí balík hlasů ze zámoří či odjinud a rozhodne, by byl pro stav a budoucnost naší politické demokracie zničující. Nic nemůže být pro legitimitu demokracie horšího, než zpochybnění voleb, fámy, dezinformace a podezření, která tajná služba či cizí vláda do našich voleb zasáhla, co se mohlo dít s korespondenčními hlasy na naší krachující poště, na níž se nelze spolehnout ani při doručování běžných zásilek atd.

Snahy o prosazení korespondenčního způsobu voleb tak lze dát do stejné řady s dalšími zavrženíhodnými nehoráznostmi, které se dnes začaly na téma voleb ve veřejném prostoru šířit, jako je snížení věkové hranice na 16 let nebo podmínění účasti seniorů ve volbách lékařským potvrzením jejich kognitivních schopností. Všechno to pouze vyjadřuje nejistotu dnešních politických elit u nás i jinde na Západě, stále více odtržených od názorů a zájmů většiny obyvatel, a jejich snahu udržet se volebními manipulacemi u moci za každou cenu.

Od naší vlády těžko můžeme přijmout argument, že jí jde o to, aby lidé pobývající v USA či na Novém Zélandu daleko od našich zastupitelských úřadů mohli bez problémů volit, když vidíme, že je zcela lhostejná k tomu, jak daleko budou staří lidé nuceni cestovat pro své důchody po zrušení poštovních poboček, či kam budou děti chodit do škol. Argument, že korespondenční volba je přijata ve všech sousedních zemích, rovněž kulhá. Před válkou jsme byli ostrůvkem demokracie v moři autoritativních režimů a diktatur v našem okolí. Dnes se tím pyšníme. To, že jiní připustili zneprůhlednění volebního mechanismu, není stejně jako jejich předválečná protidemokratická tradice příklad hodný následování.

Dnešní vládní koalice si sobecky myslí, že korespondenční hlasování z ciziny by pro ni bylo výhodné, protože v minulých volbách velká většina hlasů z ciziny šla pro ni. Účelové rozhodování se však obvykle obrací proti svým strůjcům. Co platilo jednou, nemusí platit vždy. Jenom pro ilustraci – pro naším liberálním mainstreamem nenáviděného tureckého prezidenta Erdogana hlasovalo v nedělních volbách, v nichž znovu zvítězil, 65% hlasů přicházejících ze Západu.

Jiří Weigl, 29.5.2023