03/04/2023
Glosy
Tahle země není pro starý
Pondělní glosa Jiřího Weigla


Snad žádná z dosavadních českých vlád nevytvářela dojem lhostejnosti a nezájmu vůči zájmům a potřebám nejpočetnější skupiny obyvatelstva naší země – seniorů - tak, jako vláda dnešní pětikoalice. Jako by chtěla dát za pravdu svým kritikům, že snad kvůli tomu, že senioři ve své velké většině údajně nejsou jejími voliči, nebere ve svém těkavém tápání v hospodářské politice na nejstarší generaci ohled a neomylně volí řešení, která seniorům s omezenou schopností se bránit přinesou jenom další zhoršení jejich života a jeho perspektiv.

Prvním příkladem tohoto přístupu byl způsob, jakým bylo zrušeno dosavadní schéma valorizace důchodů. Vláda, která rok a půl rozhazovala plnými hrstmi a holedbala se, kolik dalších příjemců sociálních dávek svou „úspěšnou“ energetickou politikou vytvořila, po úspěšných komunálních a prezidentských volbách začala náhle předstírat snahu o řešení rozvalu veřejných financí, k němuž mohutně přispěla a přispívá. Namísto toho, aby zformulovala konzistentní a realistickou komplexní strategii, spravedlivě rozkládající náklady konsolidace státního rozpočtu na celou společnost, přesvědčila ji o jejím smyslu a s rozmyslem úsporný program uskutečňovala, dopustila, aby osekání budoucích příjmů důchodců bylo prvním a zatím jediným viditelným výsledkem jejích snah o šetření. Na ničem dalším se dosud neshodla. Vše ostatní, co dosud předvedla, je jenom chaos a zmatek.

Druhým políčkem starým lidem, kteří již mají dlouhodobé snížení příjmů jisté, bude avizované zvýšení daně z nemovitostí. Bude se týkat z velké části vylidňujícího se venkova, odkud mladí odcházejí a ve vesnicích dožívají převážně staří lidé. Na ně se chystá erár se zdvojnásobením daně z chalup a pozemků, které s takovými náklady a obtížemi z mizerných důchodů udržují. A navíc jim zřejmě uloží povinnost si ta svá stará stavení za statisíce zateplit. Jak a za kolik, to nikdo neřeší. Chce to Brusel a tomu se neodporuje.

Dnes na venkově staří lidé přežívají pouze díky svým automobilům, většinou ojetým, s nimiž jsou schopni si obstarat nejen přístup k úřadům, zdravotním a dalším službám ve městech, ale i zásobování, které na venkově kolabuje. Co v praxi znamená na českém venkově pojem dopravní obslužnost, se zeptejte těch, kteří jsou na ní závislí. A tato vláda dělá všechno pro to, aby zelené šílenství i tyto skromné možnosti mobility na venkově zlikvidovalo. Bez aut se na venkově dnes žít nedá a elektromobily jsou a budou vždy mimo možnosti dnešních důchodců. Nikoho to nezajímá.

Na ty ze starších lidí, kteří ještě podnikají a provozují svá nedostatková řemesla, si stát vyšlápl nuceným povinným zavedením datových schránek, kterým mnoho seniorů nerozumí a není schopno je ovládat. Nutí je tedy jako OSVČ buď skončit úplně, nebo přejít do šedé ekonomiky. Masově se to dnes děje.

Posledním příkladem arogantního vrchnostenského šlendriánu a neschopnosti je tzv. restrukturalizace České pošty, která má za cíl zrušení několika stovek poštovních poboček. Česká pošta je důkazem totální neschopnosti státu řídit podnik a vést ho k racionálnímu fungování. Problémy jejího hospodaření mají nepochybně přirozené příčiny dané rozvojem digitálních služeb a také konkurence v odvětví. Velká většina z nich je však dána způsobem, jakým politici k podobným státním firmám přistupují.      

Po léta s každou vládou se měnící vedení České pošty vidí pokaždé jako jedinou možnost k odstranění ztrátovosti redukci sítě poboček a zdražení služeb. A tak, zatímco její nově vzniklí konkurenti sítě obchodních míst usilovně budují, Česká pošta je ruší. Služby zákazníkům její vedení fakticky nikdy nezajímaly, vždy se jednalo hlavně o experty na čerpání dotací a službu politikům. A tak pošta léta všechny služby zdražuje tak, aby se zákazníkům nevyplatilo je používat. Objednat si domů balík přes poštu znamená, že si ho budete muset dojít sami na pobočku vyzvednout a hodinu tam ve frontě vystát. Už dávno pošťáci pouze házejí do schránky lístečky, že vás nezastihli, i když jste celý den doma.

Za ta léta se jim většinu zásilkového a dalšího byznysu podařilo přenechat konkurenci za blahosklonného přihlížení politiků, a tak dnes přišli se skutečnou „reformou“ – jedna pošta na několik desítek tisíc lidí. Většina mladších lidí se v důsledku výše popsaného poštám snažila vyhýbat, ti to tedy přežijí, ale pro staré lidi s jejich důchody a dalšími potřebami je to další rána, kterou nikdo nečekal. Panuje zděšení.

Vláda nekomunikuje, nikdo ji neřídí. Protestují starostové, protestují hejtmani, nikdo s nimi o záměru a jeho dopadech nejednal. Ministr financí bez jakékoliv vize a strategie pouze mechanicky lapá miliardy odkudkoliv, problémy lidí ho nezajímají. Vynucené a různě nahodilé kroky se vrší a řetězí, na zoufalou bezkoncepčnost doplatí nakonec všichni, ale senioři jsou první na řadě.

Půjde-li vše dále beze změny touto cestou, možná se nakonec dočkáme i legalizace eutanázie. Úcta k životu, tradicím a jejich nositelům se vytrácí. Staré lidi je třeba minimálně převychovat, nabádají pokrokáři mládež. Musejí už přece jednou pochopit, že „tahle země není pro starý“.

Jiří Weigl, 3. 4. 2023


71
Pane prezidente 2: Xaver se ptá a Václav Klaus odpovídá
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

70
Václav Klaus a kol.: Sebedestrukce Západu 2.0 - Pád zrychluje
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

69
Jiří Weigl: Být optimistou je dnes těžké
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku