06/03/2023
Ostatní
Za Jurajem Jakubiskem
Projev Václava Klause na smuteční mši v katedrále Sv. Víta


Vážená paní Deano, Joriku, Janette, další členové rodiny, vážený pane kardinále, vážení smuteční hosté,

minulou sobotu brzy ráno, za úsvitu, sněžilo. Bylo bílo a velebné ticho. Najednou tuto ranní idylu rozbila smutná, a přes Jurajovo chatrné zdraví nečekaná zpráva o jeho úmrtí.

Tím, že jsem byl jeho rodinou požádán, abych zde dnes řekl pár slov, se cítím vyznamenán. Jako by to bylo přímo od Juraje. Dovolím si začít výrokem, který člověka musel napadnout hned v první chvíli, že Juraj Jakubisko byl velký člověk, úžasný filmař a dobrý přítel.

Ani po týdnu, tedy od okamžiku, kdy Juraj odešel z pozemského světa, neumím nalézt vhodnější slova. Daly by se možná nějakými adjektivy zesilovat, ale měnit jejich podstatu není sebemenší důvod.

Mnozí z nás, kteří jsme se tu dnes sešli, jsme z různé vzdálenosti spoluprožívali Jurajovo poslední těžké desetiletí. Jeho život několikrát visel na vlásku, ale stejně tak víme, že se ze svého života, a ze svého „nového“ srdce, stále znovu radoval. Vnímali jsme jeho další a další zdravotní neduhy, ale namlouvali jsme si, že je nesmrtelný, stejně jako jeho filmy. Je smutné zjistit, že se nedá zařídit, aby tomu tak bylo.

Juraj Jakubisko byl velký člověk, velká osobnost renesančních rozměrů. Žádnou šablonou se nenechal sevřít. Žil rozsáhlým kontextem jak horizontálním, tak vertikálním, jinak řečeno, volně se pohyboval v prostoru i v čase. Proto ve svých filmech tak často sahal hluboko do historie. I proto se stal mistrem zvláštní filmové mystiky.

Jurajovu velikost uznávali i mnozí jeho kolegové. Po jeho úmrtí napsal jeden ze současných českých režisérů, že mu – cituji – „nikdo z nás nesahá ani po kotníky“. To se, i jako nadsázka, řekne málokdy a o málokom.

Jen vyjmenovat názvy jeho filmů by dnešní mši příliš prodloužilo. Nedovoluji si z nich vybírat. Bylo by to příliš subjektivní. To je pro jiné proslovy a pro jiné okamžiky. Objevoval pro nás věci, události, osobnosti, o kterých jsme buď vůbec netušili, nebo je nedoceňovali. Není nutné pomáhat si známým výrokem, že byl Fellinim Východu. Zejména proto, že je tento výrok nepřesný. Juraj žádným opakováním Felliniho nebyl. Byl sám sebou. Byl Jurajem Jakubiskem.

Autenticky prožil a zažil své rodné východní Slovensko, nikoli Řím nebo Itálii. Prožil komunismus, ale nenatáčel v něm žádné režimní agitky. I jeho „Postav dom, zasaď strom“ bylo něco jiného, než „Kdo hledá zlaté dno“. Dožil se polistopadové svobody a vyrovnával se s ní posvém. Nejen filmově, ale i svou angažovaností ve veřejném životě na počátku devadesátých let.

Celý svůj dospělý život se pohyboval mezi Slovenskem a Prahou, ale zůstával autentickým Slovákem. Slovensko nám svými filmy úžasně a nezaměnitelně přibližoval. Češtinu nepoužíval nebo jen málo. Nikdy také nežil v zahraničí. Jestli migroval, tak uvnitř československého prostoru. V roce 2005, v jednom časopise na otázku, proč neemigroval v době, kdy tady měl potíže, ale po celém světě dostával významná filmařská ocenění, reagoval slovy, cituji: „věděl jsem, že když odtud zdrhnu a jednou režim padne, nebudu mít morální právo tady dělat filmy“. To byl silný výrok. Je to už skoro dvacet let, ale tento výrok, vyjadřující Jurajovu mimořádnou čistotu a opravdovost, nesmí být zapomenut. Zejména v dnešním příliš kosmopolitním světě.

Dlouhá desetiletí, léta slávy a úspěchů, i poslední těžké desetiletí ho věrně nejen doprovázela, nejen se o něj starala, ale ze všech svých sil se za něho – odvažuji se říci – doslova prala jeho žena, velká slovenská herečka Deana Horváthová, dnes Jakubisková.

Jurajovy filmy se často pohybovaly mezi snem a realitou. Vlastně nevíme, jestli už v nich něco ze svého posmrtného bytí nepředvídal. Předvídal-li, přejme mu, aby se se svými poeticky vykreslenými sny setkával. On sám, jeho filmy, jeho specifický humor i jeho osobitý černý klobouk nám budou chybět.

Juraji, nezapomeneme na Tebe.

Václav Klaus, Projev na smuteční mši za Juraje Jakubiska, katedrála Sv. Víta, 4. března 2023.


71
Pane prezidente 2: Xaver se ptá a Václav Klaus odpovídá
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

70
Václav Klaus a kol.: Sebedestrukce Západu 2.0 - Pád zrychluje
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

69
Jiří Weigl: Být optimistou je dnes těžké
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku