01/03/2023
Glosy
Po čem mladí touží?
Středeční glosa Petra Macinky


Jednou za čas má člověk vzácnou příležitost číst v českém tisku i inteligentní a odvážný text. Tím dnešním je článek senátora Tomáše Jirsy (ODS) v deníku MF Dnes s nadpisem „Kudy ven z klimatické pasti“. Autor v něm bez obalu popisuje pokročilé klimatické šílenství, o němž narovinu říká, že jde o strach šířící náboženství.  Podotýká, že tímto strachem je indoktrinována i mládež prožívající své životy na sociálních sítích, která „propadá klimatickému žalu, nechce rodit děti, a dokonce nepovažuje za nutné se vzdělávat, když nemá žádnou budoucnost, neboť planeta bude přece zničena.“ Dlouholetý provozovatel antikvariátu v jižních Čechách a literárně zdatný senátor Jirsa k tomu trefně dodává, že „...ostatně, nad Prahou místo Stalinova pomníku už klimatické hodiny odbíjejí konec lidstva.“

Článek senátora Jirsy je moc pěkný. Jakoby tuto jednu citovanou pasáž (ale žádnou jinou z něho) četl a podtrhal si i v pořadí další člen české vlády z Brna – nastupující ministr životního prostředí Petr Hladík, který bude i přes korupční kontroverze odehrávající se okolo jeho osoby na toto lukrativní ministerstvo nekompromisně protlačen ihned po inauguraci prezidenta Petra Pavla, jak rovněž píše MF Dnes.

Nad správným zaváděním zeleného evangelia má u nás bdít právě ministerstvo životního prostředí. Takže se vlastně hodí, že je nový pan ministr politikem ze strany lidové, která má věci týkající se víry v programu odnepaměti. V nedávném rozhovoru pro server Aktuálně.cz Hladík ke Green Dealu prohlásil, že staří lidé se jej bát nemusí, protože se dotkne jen těch mladých – a ti jej naopak podporují a volají po něm! Prostě typický lidovec: vy, senioři, vy se ničeho nebojte, dál nás volte a k tomu nám dopomáhej Bůh. A vám, mladým, vám ten život klidně zničíme, když si myslíte, že to chcete.

Tomio Okamura řečnil ve Sněmovně přes šest hodin a překonal tak svůj dosavadní rekord, píše deník Právo. Obstrukce, jimiž chce opozice nasypat trochu písku do harmonicky běžícího vládního pětisoukolí, jsou totiž jedinou možností, „jak většinu upozornit, že se, majíc plná ústa demokracie, chová krajně nedemokraticky.“ Alespoň tak obstrukční mechanismy opozice hodnotil komentátor HN Petr Honzejk před dvěma lety (Obstrukce budiž pochváleny..., HN, 28. 5. 2021).

Jenže i čeští novináři mají svůj myšlenkový vývoj a také své favority, za které občas nepokrytě kopou. A tak se nyní od tohoto stejného komentátora dozvídáme, že „obstrukce jsou peklo hlavně pro demokracii.“ (Babiš ve sněmovně rozpoutává peklo..., HN, 28. 2. 2023). Petr Honzejk bude asi taky lidovec.

1. března 2023