27/01/2023
Glosy
Těsně před prezidentskou volbou
Páteční glosa Václava Klause


V pátek ráno už nemá smysl mluvit o kandidátech, kteří se dostali do finálového druhého kola, i když míra naší informovanosti o nich není rovnocenná. S jedním nějakou politickou zkušenost máme, s druhým nikoli.

Spíše bych chtěl říci několik slov o těch, kteří je dnes fanaticky prosazují. Tak trochu si s kandidáty volíme i je. Na jedné televizní debatě seděla mezi podporovateli Petra Pavla herečka Holubová a měla na sobě tričko s obrazem Václava Havla a kšiltovku s generálem. Moc jí to slušelo. Rozumím tomu tak, že je fanynkou pana generála. V roce 2003 jsem pozval do Lán k jednání předsedy všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, pozval jsem všechny, tzn. i předsedu KSČM. Byl jsem předtím čtyři roky předsedou Poslanecké sněmovny, kde bylo setkávání se všemi předsedy politických stran běžnou věcí, která se opakovala každou chvíli. Chtěl jsem nalézt konsenzus ohledně našeho vstupu do Evropské unie a zabránit nějakému nedůstojnému projednávání tohoto, pro naši zemi klíčového kroku.

Skupina aktivistů, mezi nimiž na čelném místě byla právě herečka Holubová, vydala tehdy provolání občanů s názvem „S komunisty se nemluví“. Říkalo se v něm, že „legitimita svobodné a nezávislé České republiky, jejích demokratických institucí, celého našeho polistopadového vývoje vychází ze zavržení zločinného a protiprávního komunistického režimu.“ Nyní paní Holubová fanynkuje za generála, který byl aktivním komunistickým funkcionářem a chtěl se stát rozvědčíkem v nějaké západní cizině.

Ale o něj mi teď tolik nejde. Nestydí se paní Holubová aspoň trochu? Fandit Pavlovi jistě může, ale to potom nemůže 9. června 2003 podepisovat provolání S komunisty se nemluví. Tehdy to asi nepodepsal ani Michal Kocáb, ale minulý týden se opět zaskvěl. Na TV Barrandov řekl, že po Václavu Havlovi přišel „první, jenom kandidát KSČ, Václav Klaus“. Nikdy jsem kandidátem KSČ nebyl a nikdy jsem se o to nepokoušel. Žádnou žádost jsem nikdy nenapsal. Myslím, že to Kocáb ví, přesto říká takové věty.

Chtěl bych ocenit středeční debatu prezidentských kandidátů na televizi Prima, která byla k oběma kandidátům férová. Moderátorka Tománková nedávala najevo sympatie ani antipatie k žádnému z nich. Neváhala klást nepříjemné dotazy, ale nehrála si na vyšetřovatele. Tím se tato debata tolik lišila od jiných. Radši bych neměl zmiňovat, že zejména oproti České televizi. Ale to nepřekvapuje.

Už bychom se konečně měli zabývat i jinými věcmi než prezidentskou volbou. Ministerstvo financí představilo svou prognózu na letošní rok, ze které vyplývá jedna mimořádně nemilá věc, která se navíc opakuje. Naše ekonomické poklesy nebývají velké, ale trvají mimořádně dlouho. I po mírném poklesu let 1997 a 1998, i po velkém poklesu roku 2009, i nyní bude návrat k nejvyššímu bodu před krizí trvat strašně dlouho. V tom předchozím případě to trvalo 5 let, s výjimkou Řecka nejdéle v Evropě. Vypadá to, že i tentokráte to bude stejně dlouhé, než dosáhneme výše HDP roku 2019.

Máme mimořádně napjatý trh práce, neboli nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropě. Vláda zcela iracionálně nastavila parametry pro předčasný odchod do důchodu, a proto v loňském roce požádalo o předčasný důchod 120 tisíc lidí, zatímco obvyklé bylo jen 30 tisíc. Už 14 měsíců fungující ministr financí teď říká, že je vyšší výměra penze při předčasném odchodu do důchodu než při standardním odchodu „nespravedlivá“. To si 26. ledna 2023 všiml trochu pozdě. Budou proto stejná pravidla platit i v roce 2023. Ministr Stanjura hledá řešení, „aby nová pravidla platila už v roce 2024“. Není to žert? Není ono „už“ výsměchem jakémukoli racionálnímu ekonomickému myšlení?

Teď se snad konečně dostaneme k diskusi o nefungování vlády.

 

Václav Klaus, 27. 1. 2023

 

70
Václav Klaus a kol.: Sebedestrukce Západu 2.0 - Pád zrychluje
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

69
Jiří Weigl: Být optimistou je dnes těžké
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku