30/09/2022
Ostatní
Newsletter IVK: září/2022
Editorial
Svět se po prázdninách, jak se dalo očekávat, roztočil nebývalým tempem. Na přelomu srpna a září v Moskvě zemřel Michail Gorbačov. Srovnání se současným ruským vedením se nebylo možné vyhnout. Jeho kooperativní přístup a neagresivita byly klíčové. V tom byl tolik odlišný od všech svých předchůdců a dnes se dá říct, že i nástupců. Jen o týden a několik dní po sovětském vůdci odešla také britská královna Alžběta II. Pro mnohé i mimo ostrovní království se smrt britské panovnice stala symbolem konce jedné éry. Pokus o její reflexi si můžete přečíst v závěru tohoto čísla.
Na východní frontě zdaleka nebyl klid. Horečná aktivita ukrajinské armády před příchodem podzimního špatného počasí a proslulé rasputice, přinesla, alespoň podle zpráv, které máme k dispozici, Ukrajincům úspěchy. Ty posléze nepřímo potvrdila Putinem vyhlášená mobilizace a organizace referend o připojení k Rusku na dobytých donbaských územích.
O všech těchto tématech jsme psali a můžete si o nich přečíst, jak v tomto vydání, tak i na našich stránkách. Na závěr ještě pár slov o našich aktivitách. V IVK jsme uspořádali zajímavou diskusi s francouzským klimarealistou Benoît Rittaudem (viz text I. Strejčka), Václav Klaus navštívil město Brno a jižní Moravu, vydali jsme Newsletter plus o inflaci avizovaný v minulém čísle a do tisku připravujeme novou publikaci o rozdělení Československa u příležitosti třicátého výročí od jednání ve vile Tugendhat.
Věřím, že vás i toto vydání našeho Newsletteru zaujme.
Filip Šebesta
Svět se po prázdninách, jak se dalo očekávat, roztočil nebývalým tempem. Na přelomu srpna a září v Moskvě zemřel Michail Gorbačov. Srovnání se současným ruským vedením se nebylo možné vyhnout. Jeho kooperativní přístup a neagresivita byly klíčové. V tom byl tolik odlišný od všech svých předchůdců a dnes se dá říct, že i nástupců. Jen o týden a několik dní po sovětském vůdci odešla také britská královna Alžběta II. Pro mnohé i mimo ostrovní království se smrt britské panovnice stala symbolem konce jedné éry. Pokus o její reflexi si můžete přečíst v závěru tohoto čísla.
Na východní frontě zdaleka nebyl klid. Horečná aktivita ukrajinské armády před příchodem podzimního špatného počasí a proslulé rasputice, přinesla, alespoň podle zpráv, které máme k dispozici, Ukrajincům úspěchy. Ty posléze nepřímo potvrdila Putinem vyhlášená mobilizace a organizace referend o připojení k Rusku na dobytých donbaských územích.
V Českých zemích se ale také děly převratné věci. Sešla se sedmdesátitisícová demonstrace na Václavském náměstí. Její účastníci byli politickým a mediálním provozem onálepkováni jako proruští. Mnozí se později vymlouvali, že to mysleli jinak, ale džin už byl z láhve vypuštěn. Autentické, nikým nenadiktované obavy a strach o budoucnost pramenící zejména z probíhající energetické krize a pocit, že je vláda ignoruje, to bylo pro naprostou většinu demonstrujících hlavním motivem, proč se „pod koněm“ sejít. Velmi záhy po proběhlé akci a oznámení dalších podobných se ledy začaly hýbat. Přišlo slavné „zastropování“, hlavní marketingový tahák předvolební kampaně vládních stran. A následně proběhly obecní a první kolo senátních voleb. Jako vítězné si je interpretovaly obě strany.
O všech těchto tématech jsme psali a můžete si o nich přečíst, jak v tomto vydání, tak i na našich stránkách. Na závěr ještě pár slov o našich aktivitách. V IVK jsme uspořádali zajímavou diskusi s francouzským klimarealistou Benoît Rittaudem (viz text I. Strejčka), Václav Klaus navštívil město Brno a jižní Moravu, vydali jsme Newsletter plus o inflaci avizovaný v minulém čísle a do tisku připravujeme novou publikaci o rozdělení Československa u příležitosti třicátého výročí od jednání ve vile Tugendhat.
Věřím, že vás i toto vydání našeho Newsletteru zaujme.
Filip Šebesta
