Když začala válka na Ukrajině, naši i západní politici se předháněli v silných slovech, jak Rusku zatopí. Stupňující se sankce měly mít své finále, které Rusko zcela položí – Západ odmítne kupovat ruskou ropu a plyn. Tvrdí mužové a ženy ve vrcholných politických funkcích v EU se předháněli, kdo nekompromisnějí s Putinem zákazem ropy a plynu zatočí. U nás si jenom vzpomeňme na našeho juniora v Černínském paláci ministra zahraničí Lipavského, který se kdysi nechal slyšet, že chce využít českého předsednictví k definitivnímu odříznutí naší země od ruského plynu. Ti, kteří se v této věci chovali zdrženlivě, jako např. německý kancléř Scholz, byli za zbabělce. 

Teď hrozí, že se scénář naplní, ale z opačné strany – Rusko dnes na dva týdny z důvodů pravidelné údržby zavírá plynovod NordStream I, kterým dnes ještě nějaký plyn do EU teče. A v Německu roste panika, co se stane, pokud se naplní černé odhady a Rusové dodávky po technické odstávce neobnoví. Už tak tam dopředu snižují dodávky tepla a teplé vody domácnostem, stanovují pořadníky pro odstřihávání firem od spotřeby atd. 

U nás, kde ruský plyn dostáváme za draho z Německa, neděláme nic a dále sníme o válce proti Rusku až do konečného vítězství. O zákazu dovozu ruského plynu však už nemluví ani ministr Lipavský. Premiér spoléhá v případě krize na evropskou solidaritu. Já bych na jeho místě byl daleko opatrnější. V EU přece dávno platí, že co bylo včera, neplatí dnes. Příkladem může sloužit pověstný eurokomisař pro boj s klimatem Frans Timmermans, který proslul jako fanatický spoluautor a prosazovatel extrémistického zeleného Green Dealu a s ním souvisejících projektů, které mají na erupci cen energií daleko zásadnější podíl než válka na Ukrajině. Ten o víkendu šokoval Evropu prohlášením, že v Evropě v důsledku vysokých cen energiíhrozí nepokoje, a proto je třeba se vrátit zpět k uhlí. To se po všech těch z okna vyházených miliardách a zelených nesmyslech opravdu pěkně poslouchá.

A takoví lidé nám vládnou. Příště jim zase něco věřte.

Jiří Weigl, 11. 7. 2022