18/05/2022
Glosy
Německé tanky v Česku
Středeční Glosa Filipa Šebesty


Vojenská pomoc Ukrajině v podobě dodávky tanků T-72 s největší pravděpodobností určila provenienci výzbroje české těžké mechanizované brigády, jejímž hlavním úkolem má být obrana územní celistvosti země. Německá řetězová pomoc, při níž se Česko ve prospěch Ukrajiny zbavilo své staré sovětské techniky, s níž umějí ukrajinští vojáci zacházet, výměnou za příslib německých tanků Leopard tak nejspíš rozhodla bez širší politické diskuse (a bez výběrového řízení) o výzbroji české armády na řadu let (možná desítek) do budoucnosti. I když se jedná o nejrozšířenější hlavní bojový tank v evropských armádách NATO (mají jej i Poláci a Maďaři), nákup armádní techniky není neutrální. Nese s sebou vždy nepochybně zahraničněpolitické a geopolitické konsekvence. O těch by se ve vztahu k „novému Německu“, jenž hodlá investovat stovky miliard eur do své armády, hovořit mělo, a to i ve světle naší společné historie.

Ukrajina tak tuto významnou armádní akvizici, které u nás, jak známo, nezřídka končívají u soudu, nejspíš „přikryje“. Rychlost tohoto rozhodnutí kontrastuje s žádostí vlády o prodloužení nouzového stavu o další měsíc, o němž by měla ve čtvrtek jednat sněmovna. Po pandemii druhý nejdelší nouzový stav v historii země, jehož zavádění v případě minulé vlády současné koaliční strany vehementně kritizovaly, aby jej pak vždy nechaly projít, se tak má prodloužit o dalších třicet červnových dní. Zdá se, že efektivní vládnutí se již u nás bez nouzových stavů ani neobejde.

Architektonická soutěž na Vltavskou filharmonii zná svého vítěze. Je jím návrh proslulého dánského studia BIG. Je to dle autora těchto řádek návrh uměřený, v kontrastu s ostatními soutěžními návrhy střízlivě pokorný, respektující své okolí, ale zároveň hezký, moderní, čistý. Priority dnešních dní jsou ale pochopitelně jiné. Budova nové filharmonie s očekávánými náklady ve výši 6,1 miliardy korun, což je mimochodem třetina původní ceny tunelu Blanka (ta se nakonec vyšplhala na dvouapůlnásobek), je v řadě současných problémů a priorit kdesi hodně vzadu. Zrovna v tomto případě to je asi škoda. „Chceme, abychom v Praze měli novou, moderní architekturu, která s velkou pokorou doplní dílo předků,“ nechal se slyšet primátor Hřib. Zarážejícím způsobem rozumná slova, uvážíme-li, z jakých úst vyšla. Voliči pirátů, kteří vždy chtěli minulost bořit, spíše než zachovávat, by měli zpozornět.

Filip Šebesta, 18. května 2022