Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Snaha o zavedení korespondenčního hlasování ve volbách je hra s falešnou mincí. A jako každá mince má i tato své dvě strany.

Tou první – líbezně se tvářící – je program prezentovaný občanům jako dárek, jako akt politické spravedlnosti a vyrovnání dluhu vůči „modernímu“ rovnostářství. Politici usilující o „rozšíření demokracie“ na korespondenční (či později nevyhnutelně elektronické) hlasování se obvykle snaží vyvolávat dojem, že „moderní člověk“ je ve stávajícím systému znevýhodněn, neboť mu není umožněno hlasovat dostatečně „moderním“ způsobem. V pokrokové společnosti přece musí mít všichni příležitost uplatnit svůj hlas, i kdyby to mělo být pomocí speciálního pohlednicového lístku odeslaného z dovolené třeba na Tchaj-wanu...

Druhou stranou téže falešné mince je cynická vypočítavost skupiny lidí (vykonávajících politickou moc), kteří si uvědomili, že jejich zájmy se již natolik vzdálily preferencím občanů, že jim hrozí volební neúspěch.

Pokusy vycházet vstříc lepšímu výsledku voleb prostorovou manipulací nejsou ničím novým. Na počátku devatenáctého století se proslavil guvernér amerického státu Massachusetts Elbridge Gerry tím, že těsně před senátními volbami roku 1812 účelově a mimo jakoukoli přirozenost pozměnil hranice volebních obvodů tak, aby zlepšil vyhlídky kandidáta své strany. Karikaturista novin Boston Gazette tehdy překreslil obrázek mapy nově vzniklých obvodů do podoby bájného okřídleného ještěra, kterého pojmenoval Gerrymander (slovní hříčka spojení slova „salamander“ a příjmení zmiňovaného guvernéra). Od té doby se pro tuto známou volební manipulaci vžil název „gerrymandering“.

Dnešní korespondenční volba vlastně jen dále rozvádí tentýž fenomén. K umělému geografickému posouvání hranic obvodů se přidává další, poštovní (případě virtuální) rozměr. Sporných bodů a problémů, které tato změna do společnosti vnese, je velmi mnoho a řadu z nich slušně popsali ostatní respondenti této ankety. Z prostoru mimo stránky Newsletteru IVK bych doporučil připomenout si znovu argumenty, které ve svém komentáři pro Novinky.cz na téma korespondenčního hlasování vznesl poslanec ODS Václav Klaus ml. (Korespondenční sňatek, 30. 5. 2016). Jakkoli byl před šesti lety jeho text spíše glosou k rakouskému „včerejšku“, dnes může dobře posloužit jako důležité varování před českým „zítřkem“.



Odpověď na anketní otázku Newsletteru IVK únor/2022: Jaká největší rizika podle Vás plynou z přijetí korespondenční volby?