Editorial
Inflace. Toto slovo ve druhé polovině září obsadilo velkou část předvolebního veřejného prostoru. Je i hlavním tématem zářijového čísla Newsletteru. Obšírně se jí v úvodním textu věnuje Stanislava Janáčková. Za významné ve vztahu k budoucímu růstu cen považuje mimo jiné důsledky přijetí Zeleného údělu. „Ve statistikách se budoucí zelenou inflaci možná podaří skrýt a růst cen vykázat jako ,růst ekologické kvality’. Nic to však nemění na faktu, že pokud se Zelenému údělu nevzepřeme, čeká nás krušná budoucnost, proti které je dnešní zdražování jen malou ochutnávkou,“ píše.
Další respondenti se pak k témuž tématu vyjadřují v rozsáhlé anketní otázce. Ptáme se v ní, zda nás čeká delší období vysoké inflace, nebo zda jde jen o dočasný výkyv. Mezi autory panuje vesměs shoda na původech současného růstu cen – uvolněná měnová politika, fiskální expanze, covidová kontrakce nabídky a následná postcovidová obnova, Zelený úděl – i když každý dává jednotlivým příčinám různou váhu. Podle toho pak také vypadá jejich odhad budoucího vývoje.
Ve druhé polovině Newsletteru si můžete přečíst o záměru Pirátů nastoupit cestu k přijetí eura avizovaném v jejich předvolebním programu. Tvrdí v něm, že vstup do evropského mechanismu směnných kurzů nám díky nižším úrokům výrazně pomůže s konsolidací našeho obřího covidového dluhu. Příklady nejen z eurozóny ale ukazují, že je tomu spíše naopak.
V závěru pak přinášíme komentář Ladislava Jakla k aktuálnímu sporu mezi Českou republikou a Polskem o hnědouhelný důl Turów. Kdo z tohoto sporu nakonec „vytěží“ nejvíc?
Filip Šebesta
