12/07/2020
Polemiky
Vnucené dotace a půjčky. To je, oč tu běží?
Filip Šebesta pro Echo24.cz


Premiérova „paní Evropa“, státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, vedla na stránkách Salonu týdeníku Echo (č. 27/2020) rozhovor o novém (v eurech) sedmisetpadesáti-miliardovém „fondu obnovy“. Ze slov tajemnice je patrné, že schválení plánu je v zásadě hotová věc. Jediné co podle ní vlastně zbývá k nějaké diskusi, jsou parametrické otázky. Tedy nikoli plán samotný a jeho logika. Otázka prý dnes nestojí, zda „přijmout, či zamítnout“. „Návrh je každopádně tady“ tvrdí a zároveň naznačuje, že jiná možnost než schválení nějaké jeho podoby, eventuálně „kompromisu“, nepadá v úvahu.

Vládě vadí vlastně jediná věc. Tou je ve vztahu k unijním finančním mechanismům pro ČR zcela nová pozice čistého plátce či minimálně ne-beneficienta. Tedy, že nic z EU nedostaneme nebo budeme muset dokonce jen platit. Právě to má být podle Hrdinkové hlavním bodem našeho zájmu, rozhodující „je teď alokační klíč“. V očích zanícených stoupenců unie, je dotační politika EU a tzv. pozice „čistého příjemce“, i když mnohokrát zpochybněná, stále jedním z klíčových pozitiv našeho členství. Obrat by byl jejich citelnou politickou i reputační ranou. Tím víc, když by to znamenalo podporu nesporně bohatších zemí, které si díky euru, částečně vlastní vinou, částečně kvůli nevyhnutelné povaze architektury a ekonomické logiky společné měny, žily „nad poměry“.

Navzdory tomu, že si (podle Hrdinkové) vláda myslí, „že [plán] úplně výhodný není“, máme se v jeho rámci snažit získat co nejvíc finančních prostředků. A to i přesto, že kdybychom si skutečně půjčit chtěli, dokázali bychom to sami a levně. A navíc i bez Evropskou unií definovaných omezení spojených s používáním takto získaných peněz. Takto máme šanci získat pouze vázané prostředky – na pochybné zelené a digitální projekty. Jinými slovy, jsou to vynucené a navíc nevýhodné dotace a půjčky na to, co nechceme. A o ty máme podle Hrdinkové teď hlavně usilovat. To, co tajemnice považuje za svůj hlavní vyjednávací cíl, vůbec nepotřebujeme.

O celkové logice této pomoci bohatším státům s nezodpovědnější rozpočtovou politikou prý není sporu. Že by se země měly dostávat z potíží primárně samy, podle Hrdinkové neplatí, prý proto, že existuje eurozóna. „[I] v téhle krizi se znovu potvrzuje, že měnová unie bez fiskální unie špatně funguje. Tímto fondem obnovy vlastně suplujeme společné fiskální nástroje, které nemáme.“

Že v měnové unii vznikne potřeba společné fiskální politiky, která bude následně vytvářet přirozenou potřebu politické unifikace, říkáme nejen na základě teorie o optimální měnové oblasti, dávno. Doposud to ale málokdo takto explicitně tvrdil i na straně zastánců tohoto procesu posouvání a utužování evropské integrace. V pravidelném nedělním premiérově „čau lidi“ jistě nic takového neuslyšíme.

Hrdinková v rozhovoru zpochybnila i možnost vyjednat si za případný souhlas s fondem obnovy podporu výstavby jaderných bloků. Stejně jako bagatelizovala premiérův střet zájmů, který právě (a jedině) v rámci jednání a vyjednávání v EU může pro ČR znamenat nemalé negativní důsledky. „Premiérova záležitost je nepříjemná, nese to s sebou všechny možné následky, ale při vyjednávání rozpočtu nás to fakt neoslabuje,“ říká. To ale není to nejpodstatnější.

Celá výše popsaná logika českého přístupu k vyjednávání o plánu obnovy je korunována tezí, že společné daně, které s přijetím více než hrozí a úzce souvisí, dnes nemá cenu vetovat. „[N]evím, jestli by teď bylo politicky vhodné, i s přihlédnutím k Evropskému parlamentu, odmítat jakoukoli diskusi. Bude debata a bude hodně možností je (daně, pozn. FŠ) zavetovat v budoucnu. Třeba se zjistí, že ani nemají dostatečný potenciál,“ říká Hrdinková.

To je buď obrovská dávka naivity, nebo cynismu. Jakoby více než dostatečný „potenciál“ nevytvářel samotný fond obnovy. Skutečně bude čas na veto v budoucnu ve chvíli, kdy potřebou financování obřího společného zadlužení vytvoříme tu nejsilnější pobídku pro vznik společných daní? Jak jinak daně vznikají, než právě požadavkem financovat další a další výdaje? Rezignovali jsme již zcela na realitu? A je si toho vědoma opozice?

Takové jsou bohužel pozice, se kterými premiér do Bruselu jezdí, a které mu jeho úředníci připravují, i když se doma snaží tvářit jinak.

Filip Šebesta, publikováno na serveru Echo24.cz dne 9. července 2020

50
Kamil Janáček: Jsou centrální banky za zenitem své slávy?
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

49
Karanténa: Přežije naše svoboda éru pandemie?
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

48
Stanislava Janáčková: Obchodní války a pozice České republiky
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku