24/06/2020
Stanovisko IVK ke dni
Nezaměstnanost poroste, k čemu tedy kurzarbeit?
Stanovisko IVK ke dni 24. 6. 2020


Data z amerického trhu práce po nejtěžším zásahu do nezaměstnanosti spojeným s koronavirem v březnu a dubnu vykazují nyní mírné zlepšení. I když celková nezaměstnanost zůstává mimořádně vysoká – bez práce je více než 20,5 milionů Američanů  – přírůstky nových nezaměstnaných se každý týden snižují (viz graf). Klesnout už dokázala dokonce i celková nezaměstnanost ze svého dubnového maxima ve výši 14,7 % na květnových 13,3 %.

Graf: Týdenní počty nových nezaměstnaných v USA (v mil. osob)

 
Zdroj: Statista.com


U nás propukla v celostátním měřítku koronakrize o něco dřív než v USA. Nezaměstnanost je aktuálně na 3,6 %. Budeme-li se držet prognózy Ministerstva práce a sociálních věcí, měla by se letos vyšplhat k 8-10 %. Zatímco data o nárůstech nezaměstnanosti v USA se pomalu uklidňují a jsou důvodem k opatrnému optimismu, česká ekonomika tak na největší náraz teprve čeká, minimálně co se týče nezaměstnanosti.

Vládní politika činí vše, aby tento nevyhnutelný propad spojený s nutnou realokací zdrojů, jakkoli to zní necitlivě v případě „zdrojů lidských“, oddálila. Opatření jako kurzarbeit, společně se zákoníkem práce (dvouměsíční výpovědní lhůta) posouvají dopad do nezaměstnanosti o několik měsíců do chvíle, kdy přestanou tato nová opatření platit a zároveň začnou lidé po výpovědních lhůtách fakticky přicházet o práci. Už teď má MPSV podle svých slov zprávy o celé řadě běžících výpovědí. Následovat budou ty z míst, která jsou dnes chráněná a dotovaná kurzarbeitem. Ten výpověď neumožňuje, a tak budou moci být zaměstnanci propouštění až po faktickém ukončení pomoci, respektive spotřebování dotace. To efektivitu celého tohoto protikrizového opatření a jeho smysluplnost činí přinejmenším diskutabilními.

Snaha chránit tímto způsobem pracovní místa a bránit přizpůsobení by snad mohla být ospravedlnitelná jediným argumentem, a sice, že v opravdu krátkodobé krizi či spíše propadu, hrají v případě realokace zdrojů relativně větší roli negativní externality pramenící ze ztráty vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli či ze ztráty jiných vztahů mezi ekonomickými subjekty. To platí ale jen v krátkém, respektive velmi krátkém období. A asi nejde o tento případ, když samo Ministerstvo připouští, že nezaměstnanost nakonec tak jako tak vzroste.

Data z USA děsila a děsí, ale tak jak lehce firmy v systému s pružným pracovním trhem propouštějí, tak i stejně lehce nabírají zaměstnance zpátky. To není žádné asociální volání po vyšší nezaměstnanosti, ale po rychlejším proběhnutí krize, které by znamenalo méně distorzí, než jaké přinese dlouhodobý a táhlý útlum, budeme-li bránit něčemu, co nakonec stejně proběhne.

Filip Šebesta, 24. června 2020


52
Sebedestrukce Západu
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

51
Ekonomické aspekty koronakrize
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

50
Kamil Janáček: Jsou centrální banky za zenitem své slávy?
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku