Měsíc květen byl ve znamení postupné­ho návratu k normálu. Zatímco v dubnu dostala přednost nejpalčivější témata dne v knize Karanténa, nová kniha Ka­mila Janáčka, která vyjde v prvních červ­nových dnech, je návratem k našemu původnímu „edičnímu plánu“. Publikace o centrálních bankách a monetární po­litice s jubilejním pořadovým číslem 50 díky zdržení dostala aktualizační „koro­navirový apendix“.

Květen přinesl také množství námětů pro naše polemické reakce. Poněkud nešťastným evergreenem počátku má­jových dní se v posledních letech stává boj o interpretaci druhé světové války, letos zesílený díky 75. výročí od jejího konce. Zdá se, že s tím jak se prodlužuje doba od války, stává se diskuse o jejích výsledcích stále nedůstojnější. Těžko už v této vřavě hledat racionální klidnou polohu. Snaží se o to ve svém textu pu­blikovaném s několikatýdenním od­stupem Václav Klaus a Jiří Weigl. A po­dobným způsobem odpovídal v květnu Václav Klaus i na otázky ruského nezá­vislého rádia Echo Moskvy (viz www. klaus.cz).

Časopis a server Reflex poskytl poměrně rozsáhlý prostor pro polemiku s levico­vou výzvou Bez solidarity není imunity spojovanou s Vladimírem Špidlou. Naši kolektivní odpověď na snahy využítkoronaviru pro prosazení své politické agendy si v textu Špidlův „komunistic­ký manifest“ můžete přečíst na našem webu, v Newsletteru přetiskujeme pou­ze jednu z následných reakcí této disku­se. S pány Drulákem a Kellerem, s nimiž sdílíme řadu názorů na kulturní otázky či národní stát, ale rozcházíme se v po­hledech na ekonomiku, na stránkách deníku Právo diskutoval Václav Klaus. Jeho text najdete ve druhé části tohoto čísla.

V anketě se respondentů – ekonomů – ptáme, co by podle nich bylo možné škrtnout v rozpočtu, ve kterém se niko­mu, zdá se, příliš škrtat nechce. Odpo­vědi by mohly být inspirací. Je proto asi symptomatické, že většina z těchto lidí v poradních orgánech vlády nesedí.

Filip Šebesta

Newsletter 5/2020 si můžete přečíst zde.