17/01/2020
Rozhovory
Vystoupení Václava Klause v pořadu Výzva na TV Seznam


Videozáznam rozhovoru naleznete zde.

Jaký bude politický rok 2020 podle bývalé hlavy státu?

No, tak já nevím. Já nečekám žádné absolutní průlomy nebo revoluci, to opravdu ne. I když určité volby budou, ale nebudou to, myslím, ty volby úplně zásadní. Tak myslím, že nevyvolají naprostý chaos. Včera jsem přijal nového tureckého velvyslance a ptal jsem se ho, co je politický život v Turecku v letošním roce. A on mně odpověděl velmi chytře. Nemáme žádné volby. Takže já parafrázuji jeho odpověď.

Začátek roku byl ve znamení novoročních projevů. Pronesl ho premiér, také předsedové obou komor Parlamentu. Své vánoční poselství měl i prezident Miloš Zeman. Co říkáte na takové projevy? Vzal jste si z nich něco? Inspiroval vás některý?

Tak zaprvé, já jsem žil v zemi, která až do mého odchodu, myslím od nula mého věku teda, tím nemyslím ve válce, co byla, ale od nula do mého odchodu z prezidentské funkce, měl jenom jeden projev prezident a to byl projev prezidenta republiky na Nový rok. Takže já jsem člověk, který respektuje a uznává tradice, a protože jsem se také stal prezidentem, tak jsem pokračoval v tom stejném modelu. Prezident Zeman už to porušil tím, že najednou začal říkat, že nebylo zvykem mít novoroční projevy. No a úplnou revolucí jsou pokusy předsedů obou sněmoven, aby měli také svůj prezidentský projev. A předseda vlády aby měl svůj projev. Takže já to považuji za inflaci projevů a že projev měl být jeden, měl být vážný.

A proč to podle vás dělají? Myslíte si, že se honí za voličskými hlasy?

Tak to určitě, hledají každou příležitost, aby promluvili, ale já myslím, že tentokrát to nezpůsobil ani Babiš, ani předseda Sněmovny, ani předseda Senátu. Myslím, že to způsobil prezident Zeman tím, že vyklidil bojiště, vyklidil pole, zřekl se toho novoročního projevu. Já myslím, že to je strašná chyba. Protože má mít prezident svůj zásadní projev, nikoliv volné komentování situace z hlavy. Takže já myslím, že to umožnil on.

A když zůstaneme u prezidenta Miloše Zemana, on teď je ve svém druhém volební období, dva roky z něj uplynuly, tři roky mu ještě zbývají. Jak byste ohodnotil jeho současný mandát? Co byste mu vytkl, za co byste ho pochválil?

Nemám, co bych k tomu zásadního řekl. Prostě já se v mnoha věcech od prezidenta Miloše Zemana názorově velmi liším, což myslím, že je všeobecně známo. Na druhé straně jsem mu dával ve volbách přednost před jeho kandidáty, kteří, myslím, neměli nárok na to, aby se stali prezidenty. Takže těžko hodnotit, ale já nic výrazného a silného v té prezidentské funkci dneska v tuto chvíli necítím.

Prezident Miloš Zeman také čelil ústavní žalobě, kterou se rozhodli podat senátoři, nakonec tedy neprošla, těmi body žaloby byl třeba lánský puč, jmenování Rusnokovy vlády bez jasné většiny ve sněmovně nebo odmítnutí Miroslava Pocheho na post ministra. Nebo otálení s odvoláním Antonína Staňka. Jak se díváte na takovou žalobu, byť neúspěšnou?

Tak já myslím, že různí poslanci a v tomto případě senátoři si hrají své malé politické hry. A myslím, že to nic vážného a seriózního nebylo, a proto ani nemám důvod to komentovat.

Vy jste také čelil ústavní žalobě, podle vás si také hráli politické hry ve vašem případě?

Já myslím, že ano. Ale já jsem hlavně člověk, který respektuje standardní politický systém. A opravdu stejně, když se dívám na dnešní americkou situaci, na impeachment prezidenta Trumpa, to jsou stejné hrátky opozičních politiků, kteří nemohou vydýchat to, že oni nevyhráli volby, jsou natolik netrpěliví, že nejsou schopni vydržet do voleb příštích, a proto zkouší takovéhle věci. A já myslím, že je to stejně nesmyslné v případě Spojených států amerických, jako to bylo u nás.

Takže s žádným z těch bodů, který byl zmiňován v té obžalobě, byste neměl problém?

Určitě ne.

Pojďme dál. Prezident Miloš Zeman už naznačil, kdo by se mu líbil jako jeho nástupce. Za takového kandidáta levice dal odborového předáka Josefa Středulu. Za kandidáta pravicového by dal prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. Jak je hodnotíte a máte i vy svého favorita?

No tak zaprvé, nepřišel jsem sem do Seznamu, abych signalizoval své kandidáty do voleb, navíc žádné své kandidáty nemám. To prohlašuji, exprezident nemá sebemenší šance navrhovat nějaké kandidáty.

On dal jenom doporučení nebo řekl, kdo by se mu tam líbil.

No doporučení, na to si ještě tři roky počkejme.

Vy sám osobně nemáte ambici se vrátit do prezidentského úřadu?

Myslím, že to není na pořadu dne.

Není to na pořadu dne, ale je to něco, co třeba ještě zvažujete, nebo už je to úplně vyloučené?

Vyloučené na světě není nic. Respektuji přibývání času, respektuji přibývání věku. Když se odpoledne po skončení našeho rozhovoru chystám do Špindlerova Mlýna, tak už si taky uvědomuji, že už to moje lyžování není takové, jako bylo před nějakou dobou. Takže co bude za tři roky, si teď předvídat netroufám.

Miloš Zeman sám ale říká: Nohy mi neslouží, ale hlava mi pořád slouží. Tak jestli třeba i tímto se neinspirujete?

Ne, neinspiruji se tím, já myslím, že každému z nás slouží ty nohy a ta hlava přiměřeným způsobem, jde o to, co s tím uděláme, jak toho využijeme. Nechci parafrázovat Zemana, určitě ne.

Vaše jméno je neodmyslitelně spjato s dějinami pravice, ODS teď čeká kongres. Jste vy pořád ještě srdcem občanský demokrat, nebo už tu stranu vůbec nesledujete?

To už opravdu nejsem, to nevím, jestli někoho ještě zklamu. Myslím, že je pořád hardcore nějaké to jádro odéesáků, kteří na mou éru nejenom předsednickou, ale zakladatelskou v dobrém vzpomínají. Nicméně ODS se ode mě natolik odklonila, že já nemám sebemenší potřebu její kongres v této chvíli sledovat. Určitě mě nenapadne ani minutu, abych se kouknul na televizní zpravodajství. Ale to začalo samozřejmě panem Topolánkem, pokračuje dalšími předsedy. Pro mě ODS už neexistuje, bohužel. Lituji toho, jsem z toho smutný. Aby bylo jasné. Ale jako abych hledal nějaké náznaky nebo zárodky toho, že by se ODS mohla oživit, to by chtělo revoluci.

Když jste tady byl ve Výzvě na jaře, tak jste mluvil o potřebě hnutí Trikolóra, které zakládal váš syn Václav Klaus ml. Dokonce jste k tomu řekl, že ta strana je potřeba jako sůl. Je potřeba přisypat do pokrmů českého Parlamentu moc. Nicméně poslední průzkum agentury STEM – 0,5 procenta pro Trikolóru. Myslíte si, že to Trikolóra osolila české politické scéně?

Tak já myslím, že ty průzkumy byly různé v posledních týdnech a tenhle je naprosto extrémní svým výsledkem. To je věc jedna. Proto bych na základě toho jednoho průzkumu nedělal žádné zásadní závěry. Na druhé straně myslím, že trošku Trikolóra ubrala. Nevím, jestli jim došel dech nebo co, ale prostě málo je slyším, málo je vidím. A myslím, že to je chyba. Takže musí s tím něco udělat.

Vy jako poradce Trikolóry – tohle jim radíte?

Já nejsem formálně žádný poradce Trikolóry. Já jsem kývnul na to, že jim pomohu formulovat některá zahraničně-politická stanoviska a postoje, ale že bych se s nimi stýkal a vedl s nimi dialog? Syna vidím tak opravdu jako na štědrovečerní večeři nebo den před Štědrým večerem, na večeři, jinak já ho tak často nevidím, abych mu mohl radit.

Pane prezidente, jaké voliče byste chtěl, aby Trikolóra získala?

Já bych chtěl, aby jich hlavně získala hodně.

Protože podle průzkumů agentury Median to vypadá, že bere především voliče SPD a částečně také hnutí ANO, ale ti, kteří volí ODS, těch tam jsou jenom dvě procenta, které dokáže uloupnout Trikolóra.

Těmhle průzkumům já opravdu, opravdu nevěřím. Trikolóra v principu samozřejmě vzešla z ODS, to já myslím, že je naprosto evidentní a teď se musí snažit prosadit svůj hlas, své vidění světa, svůj program. Předvést nějaké zajímavé osobnosti, nemůže to být one man show mého syna, který sice dostatečně známý a viditelný je, ale myslím, že ti ostatní vidět nejsou. A to vidím jako hlavní problém Trikolóry v dnešní chvíli.

A vadí vám to štěpení sil na pravici, protože máme tady několik stran, které se snaží občas domluvit na nějaké koalici, ale zatím to pořád nevypadá?

No tak mluvíte o pravici, to bych já byl velmi rozpačitý, koho za pravici označovat. Já tady autentickou pravici opravdu postrádám. Tou není ani Topka a tou není ani Fialova ODS. Takže prostě nechme pravice nepravice, prostě myslím, že je potřeba, aby se zrodil nějaký autentický pravicový subjekt. Mám pocit, že Trikolóra chtěla být takovým subjektem. Jestli se jí to zdaří, tak to uvidíme.

Byl byste tedy radši, aby se tady zrodil ještě jiný pravicový subjekt?

To mně podsouváte větu, kterou jsem neřekl.

Vy jste řekl: Byl bych rád, aby se tady zrodil nějaký pravicový subjekt autentický.

Byl bych velmi rád, kdyby tím subjektem byla Trikolóra a moc bych jí to přál, ale vidím, že to je velmi složité proniknout tou neproniknutelnou hradbou politicky korektního myšlení, které je nám diktováno Evropskou unií a které zapustilo hluboké kořeny i u nás, takže stejně jak je nezměnitelná politicky, názorově, stranicky, Evropská unie, tak se mi zdá názorově politicky stranicky skoro nezměnitelná Česká republika. Je to zabetonovaný politický systém, který nevím, co s ním udělat, aby se mohl opravdu pozměnit. Tím směrem, jak já myslím, že by to voliči chtěli.

A je podle vás šance vůbec porazit ve volbách Andreje Babiše, jehož hnutí má podle těch průzkumů stabilně téměř 30 procent?

To by si o to ty další politické strany svou jasnou zřetelnou racionální politikou musely velmi nahlas říci a zaprvé si myslím, že si o to neříkají, a zadruhé myslím, že ta zmonopolizovaná struktura té naší politiky, nemyslím ve směru pana Babiše, ve směru takového soudobého evropského kongresivismu a evropské politické korektnosti, evropského multikulturalismu, evropské zelenosti, to tady prostě je a to rozbít je strašně těžký úkol.

Pojďme na aktuální politické téma, které se řeší a to je ombudsman a také paní Helena Válková, která v tuto chvíli zastává post vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Už řekla, že na post ombudsmana kandidovat nebude, ale nikoliv kvůli tomu, že pod její práci se podepsal komunistický prokurátor Josef Urválek, ale kvůli tomu, že byla členkou KSČ. Jak vy se díváte na tento spor?

Tak před tímto sporem, před závorkou musím vytknout tezi a své silné přesvědčení, že úřad ombudsmana považuji za nesmyslný, nepatřičný, hloupost naší současné doby, takže v jednom smyslu je úplně jedno, kdo v tom úřadu bude, nebo nebude. Ale to, na co se konkrétně ptáte: mě naprosto šokovaly výroky paní Válkové. Protože jako někdo, kdo ten komunismus intenzivně prožíval a kdo pořád ještě výraznou většinu svého života prožil v komunismu a ne v postkomunistické éře, tak jsem naprosto zděšen tím, co paní Válková říká. Vůbec nechci tomu věřit, že to myslí vážně. Každý, kdo prožíval ten komunismus otevřenýma očima, musel vědět, kdo je pan Urválek a zejména to musela vědět absolventka právnické fakulty. Já prostě jí nevěřím ani slovo v tom, co ona říká. A pan Urválek pro nás mnohé je ztělesněním komunistického zla a ztělesněním padesátých let, opakuji vysokoškolák na právnické fakultě, netušit to, tak prostě buď tady nežil, nebo byl zaslepený, nebo měl úplně jiné názory, které od těch Urválkových nebyly moc vzdálené. Paní Válková mě vyděsila před několika lety už svým prvním slavným výrokem, kdy řekla, že si myslí, že za protektorátu se Čechům nic tak zlého nedělo.

Ona se za to potom omluvila.

Omluvila. Ale slovo omluva neexistuje. Omluva může být, když někomu šlápnete na nohu v naplněné tramvaji, prostě uděláte chybu. Ale za politické chování prostě nemůže být omluva a mě děsí zneužívání slova omluva v dnešní době, jako kdyby to byla normální věc. Já něco zásadního řeknu a pak se omluvím. To není šlápnutí na nohu, když drcne tramvaj. To je prostě svévol dnešní doby, která se tváří, že je možné nějaké výroky vzít zpět a to já myslím, že opravdu možné není.

Vás neuspokojují argumenty paní Válkové, která mluví o tom, že ona tedy pana Urválka neznala, že se pod tu práci podepsal, že ho maximálně potkala někde na chodbách.

Irelevantní. Sedět s panem Urválkem v jedné instituci bylo pro mnoho lidí nepřijatelné a mě vyhodili v podobné době z Ekonomického ústavu Akademie věd. V té ekonomické oblasti tam nebyli Urválkové, tam byli lidé, kteří měli jiný názor na ekonomiku, čili nejen, že to nepřijímám, já myslím, že to je zlovůle a v podstatě do určité míry taková drzůstka, kterou nechápu, že by jí mohla procházet. Nechme Válkovou. Mě Válková nezajímá. Mě zajímá to, že někdo ji navrhuje do těchto funkcí.

Což byl pan prezident Miloš Zeman.

A dokonce ji někdo drží v dnešní radě vlády pro lidská práva. Myšlenka, že paní Válková může být takovou zmocněnkyní vlády pro lidská práva, což není o moc odlišné od ombudsmanky, je pro mě zlý sen.

Vy jste na začátku mluvil o tom, že nechcete hodnotit ten mandát prezidenta Miloše Zemana. Je to tohle to, co byste mu vytknul? Že paní Válkovou navrhl na tu ombudsmanku, protože to bylo jeho přání?

Samozřejmě. Nechápu, jak ji mohl navrhnout. Nechápu, jak někde v televizním rozhovoru rychle přeskočil, že bude navrhovat paní exministryni Valachovou, to je hrůza jiného typu. Takže nevím, proč to dělá.

V čem vám vadí paní Valachová?

Tak její zhoubné fungování na Ministerstvu školství je snad natolik průkazné a známé, že snad není třeba, abychom se k němu vyjadřovali.

Předpokládám, že mluvíte především o inkluzi.

Inkluze je jenom viditelnější bod pro řadu lidí, kteří se nezabývají tisíci dalších věcí – jako je financování školství, jako je řešení školských úřadů a tak dále.

Abychom do toho nezabředli, tak se vrátím k paní Válkové. Podle vás by měla rezignovat i na post vládní zmocněnkyně pro lidská práva?

Já jí žádné doporučování k rezignování nevyhlašuji. Já k tomu nejsem povolán. Já nechápu, že ji vláda na této funkci může držet.

Pojďme se podívat ještě na jedno aktuální politické téma, a to vláda a politici řeší: Co s důchody a důchodovou reformou. Podle vás by se teď mělo s tím systémem hnout? Protože premiér Andrej Babiš mluvil o tom, že neví, co je to důchodová reforma, nicméně že za něj důchody porostou.

No tak já myslím, že on ví, co by mohla být důchodová reforma. Ale podívejte, já jsem fascinován najednou zdánlivým objevením tématu důchodová reforma. Já teda zodpovědně musím říct, že jako ministr financí a zejména jako předseda vlády v devadesátých letech, pro mě byla důchodová reforma velké téma. Snažili jsme se přijít s nějakými návrhy, zvolili jsme nějaké dílčí řešení, ale doba ještě pro toto téma zralá nebyla. Ta doba se stává dále a dále zralejší a nazrálejší a nepochybně je jasné, že dosavadní systém důchodů dlouhodobě funkční a udržitelný není. To říkám jako zásadní člověk, který na důchodovou reformu napsal spoustu článků, pronesl spoustu projevů, měl na to silné názory, ale trošku jsem se dostal od toho mimo. Říkám toto zcela rezolutně a zcela s hlubokým svým přesvědčením. Ale současně zase nevyhlašujme paniku.

Nemáme se bát o svoje důchody?

O své důchody se bát máme, ale nevyhlašujme paniku. Tento problém s sebou táhneme léta a desetiletí. A to, že jsme ho nevyřešili včera a začneme ho řešit zítra nebo pozítří, to je docela jasná věc. Takže nepanikařme teď. Já myslím, že tato vláda ve své rozporuplnosti, ve své levicovosti a ve svém populismu nemá šanci žádnou důchodovou reformu, která by stála za zmínku, prosadit. Takže teď je to pouze pěna dní. Můžeme diskutovat o tom, jestli vznikne v příštích parlamentních volbách nějaká úplně jiná vláda, která by mohla mít náznak odvahy do důchodového systému říznout, dneska je to pouze hra slov o tom, tím se ani vážně, vážně nezabývejme.

Martina Spěváčková, 17. ledna 2020


30 let cesty ke svobodě. Ale i zpět
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku

47
Znovu o klimatických změnách
koupit
Vaše položka
byla přidána do košíku.
pokračovat v nákupu
přejít do košíku